Tento muž, pražský sochař a medailér, dnes, na počátku roku 2018 už skoro devadesáti sedmiletý tvůrce, mne vítá stiskem ruky v nepříliš komfortním prostoru pražského pečovatelského zařízení pro seniory, kteří potřebují pomoc od nás, ostatních. Je tu s ním i jeho milá drobná paní Alena, se kterou se mistr oženil ve svých osmdesáti létech. Tato pozoruhodná žena mu celá ta léta věrně stojí po boku a skvěle se stará o vše, co je potřebné pro jeho tvorbu i osobní pohodlí. Společně, dočasně, tráví zimní dny v malém pokojíku, do kterého se vejdou jen dvě lůžka a snad malý stolek. Vrátí se svého bytu, až bude zrekonstruován. I přes nepohodlnost, strohost a nesoukromí společného prostoru léčebny, mají oba manželé dobrou náladu a rádi se opět vidíme.Vlídní ošetřovatelé a nekomfortní prostředí neruší náš rozhovor, který je živý a plný vzácných zajímavých informací.
Důvěrně znám krásnou knihu, která i teď se před námi otevírá na malém kulatém stolku. Je v ní na křídovém papíru vytištěno a zdokumentováno skoro celé dílo, titána tvorby, Milana Knoblocha. Byla vydána pražskou Lirou Pragensis v roce 1998. Na první straně přebalu je fotografie památníku Jana Palacha, instalovaného v městě Vevey u Ženevského jezera, ve Švýcarsku. Znovu obdivuji ztvárnění plamene, který strávil mladé tělo tohoto obětujícího se chlapce. Zlatý plamen na pozadí ultramarínové oblohy evokuje též jakási k letu rozpínaná křídla. Uhnětly je kdysi mužně silné a přesto jaksi až žensky jemné ruce Milanovy, které teď leží nečině v jeho klíně a trochu se zachvívají. Dojatě polykám a napadají mne slova, které jsem kdysi napsala:
….a jeho dlaně bělely a průsvitněly, čím více těžkých činností Tvůrce vykonával… Rozdával vše co mu patřilo, kochaje se životem, polapitelnou láskou i tvárnou krásou… Čím však byly jeho dlaně prázdnější, tím méně šlo unést vonné spousty neviditelných darů…
Společně obracíme stránky té krásné knihy a já vzhlížím k tváři starého pána a naslouchám jeho precisnímu vzpomínání, jak na počátku sedmdesátých let, v době totalitního temna, ředitel pařížské mincovny požádal Svaz českých výtvarných umělců o vypsání celostátní soutěže na zhotovení medaile českého velikána… umělce Jiřího Trnky. Ano, tehdy M.K. vyhrál první cenu a návrh na medaili byl odeslán k realizaci do Paříže. Brzo na to však bezpečnostní orgány tehdejší komunistické mašinérie počaly M.K. vyslýchat. Starý pán se už dnes usmívá, když mi vypráví, jak se ho tehdejší vyšetřovatelé ptali, jak se dostal do Paříže a proč je na reversu Trnkovy medaile s pohádkovým ztvárněním prince Bajaji spár – dračí spár. Otočili prý medaili vzhůru nohama a v této poloze jim spár evokoval představu nacisty použitého protibolševického sloganu… „zachvátí-li tě, zahyneš“ .  Medailér, M.K. tehdy připomenul děj pohádky o zápase prince s drakem a na toto nesmyslné obvinění dodal, že „čistému vše čisté“.  Vyšetřovatelé mínili, že prý on, s jeho podezřelými symboly na medailích, by si měl otevřít čistírnu.
 Odměnou bylo nakonec uznání ředitele pařížské mincovny, který prohlásil, že bylo pro něho ctí, přispět k vydání této mince, která patří k nejkrásnějším, které tato mincovna vydala. M.K. jich tehdy pár přivezl svým známým do Prahy. Jedna prý stála 2.000 franků a on si ji nemohl dovolit koupit.
 Za okny postává do bělostného hávu oděná Praha a lednový vítr žene vzduchem velké vločky sněhu a lepí je na okna léčebny. Ve velké neosobní hale je příjemné teplo. Společně a skloněni nad kulatým stolkem listujeme knihou a já jsem znovu okouzlena dílem Milana Knoblocha. Vnímám profesionální fotografické ztvárnění několika stovek mincí, v nichž se paměť českého národa a dějin organicky slučuje s úchvatnou formou. Tato paměť je mistrnou rukou vtlačena do hlíny, ztvárněna do reliéfu, odlita do kovu a každý tento, na první pohled drobný artefakt mince, se mi v mysli proměňuje v nenapodobitelný MONUMENT, který však se, jako malý uchopitelný zázrak, vejde do dlaně.
Společně s paní Milana Knoblocha hledíme též na fotografie náhrobku skladatele Bohuslava Martinů, jehož posmrtnou masku tvůrce snímal po dvaceti létech od skladatelovy smrti. Nelehká práce byla uskutečněna v Čechách s antropologem dr. Emanuelem Vlčkem a sochařem Jaroslavem Vackem v roce 1979. Tento náhrobek, umístěný ve skladatelově rodišti, v Poličce, byl shledán jako nejkrásnější funerální dílo v Evropě a M. K. byl za něj dokonce vyznamenán Ministerstvem kultury. Hledím s obdivem i na detail pomníku B.Martinů, na jeho obří bronzovou sochu, která na výšku měří 3,20 m. Vedle ní její tvůrce, sochař M.K., vypadá tak maličký…
 Milan Knobloch a jeho paní mi ukazují i první předsádku knihy, na níž je vyobrazeno sto sádrových modelů k medaili Mikuláše Koperníka. Tolik jich bylo většinou nutno pro vznikající medaile vytvořit, než byl umělec spokojen s tou sto první či sto dvacátou prvou jako například u medaile Václava Havla. Prý se tyto přípravné sádrové práce našly nepovšimnuté v krabicích na balkoně jejich pražského bytu. Umělec je chtěl vyhodit, ale zachránil je profesor Lidický i pro tuto knihu.
 Za medaili astrologa Mikuláše Koperníka byl polským státem M. Knoblochovi udělen Řád za zásluhy o polskou kulturu v roce 1973. V Kremnici vznikl skvost. Monumentální záznam dosahu objevu tohoto vědce, promítající se staletími. Revers je vytvořen se středověkými hvězdářskými přístroji, postavou astronauta a se soustavou planet, rotujících kolem slunce. Rub i líc mince tak srůstají ve fascinující celek. Američtí vědci i umělci vyslovili Polsku za počin vydání této medaile gratulaci a my tři i o tomto faktu dnes se zájmem mluvíme.
 Přesto však sochař a medailér v jedné osobě rád vzpomíná i na své první dílo, sádrovou plastiku hlavy dr. Eduarda Beneše, která vznikla ještě před jeho přijetím na AVU, což je pozoruhodným důkazem jeho neobyčejného talentu. Prezident Beneš je na ní už tehdy mistrně vypodoben a jeho tvář má zvláštní, tak trochu smutně zadumaný výraz. Paní Benešová si prý této plastiky velmi vážila.
Milan Knobloch se však též znovu vrací ke své srdeční záležitosti. Ke své první medaili, k portrétu světového antropologa dr. Aleše Hrdličky z roku 1959. Vznikla též velká busta A.H. pro Washington v USA. I v letošním roce s osmičkou na konci, vypisuje Česká státní banka soutěž na dvou set korunovou minci s portrétem tohoto pana antropologa a M. K. byl ještě vyzván, aby se soutěže zúčastnil. V této chvíli pevně věřím, že jeho zdravotní stav i ostatní podmínky potřebné k tvorbě budou opět příznivé k další medailérské práci. Hledím znovu na ty zklidnělé ruce velkého umělce a dumám kdy smí být monumentální lidské dílo  prohlášeno za dokončené. Takovéto dílo je hodné Titánů, ani voda ani oheň mu neublíží po věky a já si velmi přeji, aby se stalo to, co zatím nedokázali naši současní vládnoucí politici uskutečnit. Přeji si celým srdcem a v souznění s mnoha dobrými lidmi této krásné země, aby se devadesáti sedmiletý tvůrce, ještě za svého života, dočkal významného ocenění své dlouholeté a skvělé tvorby i ve své vlasti. Ocenění, které mu právem náleží za jeho rozsáhlé celoživotní dílo, za jeho čestnost, skromnost, neuvěřitelnou pracovitost, tvůrčí invenci i bezkonkurenční celosvětový význam v oblasti sochařské a medailérské tvorby. Jen nelehce lze spočítat díla, která vznikala od roku 1958 až po rok 2014, kdy bylo slavnostně odhaleno to poslední… Pomník Humrechta Jana Czernina z Chudenic v městě Kosmonosích. Finanční cena díla M.K. je a vždy bude téměř nevyčíslitelná…
Český národ ještě má a smí obdivovat svého významného a věrného syna, stále žijícího krásného starce – Milana Knoblocha. Muže – Vítěze, který svými prsty a dlaněmi obtiskl subtilní lidskou duši, povahu a intelekt do hmoty hlíny, přidal důmyslnou symboliku a mnohovýznamnost plamene, křídel slunce, oka, klíče, houslí i heraldických znaků… pak to vše odlil do kovu na věčnou památku pro tento i budoucí svět…  Tento zasvěcený Rytíř Tvorby se však též dokázal utkat s „Draky“…a zvítězil!
                                                                                                       Alena Klímová - Brejchová




Zpět na články
 
© 2009-2019   Bo-žena - All Rights Reserved
grafická úprava RaV, Hodkovičky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one