Je jasné, že každý z nás, Pozemšťanů, má právo na svůj vlastní názor. Proto jsem se rozmýšlela, zda napsat tento článek. Ale nedá mi to. Poselství „Kruhů" je velmi závažné! Musím se přiznat, že kromě jiných činností, se dlouhá léta zabývám fenoménem spirituálního léčitelství, malbou a kresbou a též činností spisovatelskou. Píši hlavně básně, které ke mně přicházejí jakýmsi transférem z oblastí nadreality.V podstatě je i toto pro mne ještě nerozluštěnou a největší záhadou.
Na počátku letošního srpna jsem byla přivedena svoji nejmladší dcerou a její rodinkou k obilnému poli u Sychrova. Bylo nádherné letní poledne. Sluncem zalitá krajina s ultramarínovým nebem mne okouzlila. Nejsem však příliš zvědavá na záhady, dějí se mi opravdu zhusta, ale přesto jsem se zájmem hleděla, jak se dvě má vnoučátka - předškoláci, prodírají vysokými dozrálými klasy, uzounkou, místy vodou zalitou stezkou a v ručkách nesou veliké azurové krystaly. Prý, aby se jim v těch „Kruzích" nabily tou správně působící energií. Já nesla v náručí roční bosonohé batolátko rodu mužského. První do podivně zapletených „Kruhů" doběhl urostlý lovecký pes, Výmarák a uvolněně očichával a po psím způsobu značkoval zajímavé teritorium.
Máma batolátka posadila chlapečka do největšího z kruhů, do jakéhosi břicha piktogramu a odešla fotit. Za chvíli aparát odmítl poslušnost. Bylo mi samozřejmě jasné, že takovýto obří obrazec, s tak neuvěřitelnou složitostí a přesností znaků nemůže vytvořit člověk ze země, za pomoci jakýsi hrablí, či válcovaček a už jsem o tom dál nepřemýšlela. Nedovedu si však nějak představit, že bychom byli vesmírní jedináčci toho geniálního vesmírného táty, Architekta našich životů. Zvedla jsem tehdy usmívající se batolátko z obilného kruhu a náhle jsem vnímala jakousi podivuhodnou stejnorodost lidí, kteří se v piktogramu procházeli a kteří na dítě i na skotačící zvídavé předškoláky naší rodinky hleděli s úsměvem. Vnímala jsem lásku, přátelství, radostnost, svěží zájem o naše, tak složitě se projevující lidství, na nádherné planetě... na mámě Zemi. Tehdy se mozaika mého pochopení významu piktogramu počala skládat. Znovu jsem dítě na zpáteční cestě k autu pronášela úzkou stezkou ve vzrostlém obilí a zcela nepřipravenou mne zasáhl nezapomenutelný, ale mne z minulosti předobře známý výboj! Pocit - stav, kterému mystici i východní filosofové říkávají „Vnor". Dosti přesně jsem to popsala v poetickém útvaru, který je součástí tohoto vyprávění.
O pár dnů později se mi dostaly do rukou obrázky tohoto nebývale velkého a krásného piktogramu „Kruhů" u Sychrova a dostalo se mi stejným spirituálním transférem pomoci při jeho pochopení. Vlastně to bylo velmi jednoduché a radostné.
Co tedy nám, Pozemským bytostem, má být sděleno - připomenuto? Velmi závažné Poselství! Tři základní kruhy ve středu obrazce znázorňují tělo rodící Ženy. Ženy dnešní, ale snad i té věčné předlohy, té kterou vnímali a uctívali jako Bohyni například i staří Keltové. Vnímali ji jako Velkou Matku, dárkyni a ochránkyni života na této planetě Zemi. Tyto tři základní kruhy (hlava, hruď a břišní část) jsou protnuty kružnicemi přibližně v oblasti sedmi základních tělesných energetických center, čaker... a vše je spojeno do jakéhosi kruhového obalu - vejce, stejného, jaké tvoří zářící aurické lidské pole. Pod nejspodnější - kořenovou čakrou je menší kružnice v níž je piktogram rodící se nové lidské bytosti - nového dítěte. Obklopeno ještě láskyplnou silou Matky, vchází do kružnice úplně nejnižší, symbolizující Zemi. Deset kruhů nad mateřskou „hlavou" je jakási energetická koruna Matky, snad však značí též sedm základních čaker a tři spirituální na vrcholu koruny, kterými se můžeme prostřednictvím mozkového útvaru, zrnka epifýzy, ležícího za oblastí třetího oka, napojit na sdělnou energii Kosmu. Takže co říci závěrem? Má- li tento piktogram hluboký smysl, a já o tom nepochybuji, proč jej nechápat jako připomenutí, že by měl být znovu objeven a obnoven kult Velké Matky. Ženy už duchovně zralé se všemi atributy moudrosti, cudnosti, věrnosti a obětavé služby bližním. Ženy milující, kosmem inspirované a stále ochotné zachovávat život na kamenném globu, jenž nás, tak dlouho a příjemně, veze na svých zádech. Velké moudré Ženy, která bude v budoucnu inspirovat muže k opuštění těch věčných a nesmyslných bojů za nefunkční -ismy a nová teritoria. K odklonu od zabíjení synů jiných matek, kteréžto vždy vyvolá nutně zabíjení synů jejích. Není pro matky lehké přivést dítě na tento svět a dobře je vychovat. Lehké je snad jen bezmezně potomstvo milovat. Ano, nastává už čas, kdy se lidstvo přestane prát o jediného a pro všechny od věků vždy stejného Boha. Toho věčného Hybatele a geniálního Architekta našich životů. Ti, kteří pro nás tento piktogram jistě s láskou a starostlivostí vytvořili, nám tímto říkají: „Dost naši drazí bratři a sestry! I máma Země vašimi činy trpí. A vy, Velké Matky této nádherné planety Země... rozpomeňte se znovu na svůj úkol, zastavte nesmyslené řádění, pokleslost morálky přebujelou honbu za sexuálním požitkem i za bezcenným prožitkem moci a slávy za každou cenu. Buďte tedy jen, vy, muži i ženy této planety... života, jeho zachování a jeho oslavy hodní. Ve ztišení se z něho radujte po další tisíciletí!" V duchu vyslovuji díky... Díky naši Bílí Bratři za Vaše sdělení i za můj nezapomenutelný prožitek i mé pochopení...!
BO.-žena, „Spící básník" (www.božena.majestat.cz)
Zpět na články