Už po druhé se nám do rukou dostává kniha Věry Martínkové, tentokrát „Tvůrčí psaní II.“, pojednávající v širokém záběru o Poesii – básnictví, a opět splňuje všechny znaky odborných didaktických textů, stejně jako kniha předchozí. I v této  knize-učebnici, připravené pomoci začínajícím i již pokročile tvořícím autorům, umožnit jim pokus o zdárnou realizaci vlastní tvorby, tentokrát tvorby básnické, je využito dlouholetých zkušeností autorky z vlastní tvorby odborné, populárně-naučné literatury a beletrie, ale i zkušeností šéfredaktorky a nakladatelky v nakladatelství Alfa-Omega. Kniha představuje ojedinělou možnost výučby pod profesionálním vedením.
 Při studiu této knihy, za pomoci textů vybraných autorů poznáme, že půjde o přiblížení se k tak složité záležitosti, jakou je zápis básníkovy myšlenky, prvotního vjemu, projevujícího se v mnohdy záhadných a nelehce uchopitelných obrazech – námětech. Toto přiblížení se je samozřejmě úkol nelehký, a proto autorka knihy, s přihlédnutím k širokému spektru studujících, bere v úvahu několik základních specifik. Fakt, že sensibilní vyladěnost tvůrce k úkonu „Sdělení“, k napsání básně se velmi liší, stejně tak, jako schopnost a variabilita následného přesného záznamu. Za pomoci autorčina způsobu výučby je studujícím objasněno, že odhlédnou-li od absolutní nutnosti prvotního výboje básníkovy imaginace, projevu to talentu, kterým je obdařen, je potřebné k budoucímu úspěchu tvorby ještě přiřadit dobrou vzdělanost v oblasti literární, znalost jazyka ve kterém je psáno, touhu psát, neutuchající píli a… řemeslnou zručnost, zkušenost.
Ale nejen toto „řemeslo“, práce na stavbě základních jednotek poesie, jako je stopa, verš, strofa, typ básně i básnická sbírka, nám bude na stránkách této knihy objasněno.  Kniha plní očekávaná kritéria. Ukázky z tvorby dávných i současných autorů jsou vybrány s vysokou mírou obeznámenosti se složitou problematikou poezie, se schopností  zručně pracovat s učivem i s neobyčejnou empatií do duší tvořících. Nic není vynecháno, ba ani básnický útvar v čase velmi vzdálený, jako je Sapfická strofa. Studující tak dostává informace skvěle utříděné a srozumitelné. Do velké míry je toto vše, co lze z textů této knihy vytěžit, jakési „řemeslo básníků“ a dá se říci, že je i profesionalitou básníků. Pro její získání nám budou studijní texty Věry Martínkové skvělým pomocníkem.
 J.W. Goethe kdysi napsal, „že zápis dobré básně je věcí příležitou“, ale je samozřejmostí, že i v dnešní době spíše „volného verše“ má poetická tvorba přísné a pevné zásady. Na příkladech již vyzrálé tvorby dávných i dnešních básníků, uvedených v této knize, lze tolik potřebné poučení nalézt, aniž bychom se obávali ovlivněnosti. I když by se dalo tvrdit, že mnozí poetové psali jen to, co slyšeli svým otevřením niterným sluchem, že bez řemeslné zkušenosti stavby poetických útvarů píší mnohdy i tvůrci dětští, tenageři a básníci „Naivní“, že jsou dobří, potřební a čtení… i když víme, že například mladý Jiří Orten napsal a úmrtím ukončil vrcholně zralé dílo-šperk ve svých dvaceti dvou létech bez větších životních zkušeností, přesto je jasné, že k úspěchu básníka vede dlouhá studijní cesta, a že těch největších a nejvíce slávy hodných je… a vždy bude… jako šafránu. Věra Martínková však na této cestě napřahuje pomocnou ruku a přináší poznání,  ku kterému se lze vždy, v případě potřeby, vracet. S ním pak „Básník“, ta podivuhodná bytost, bude uschopněn k dílu, které bude významné i pro druhé. I když  tvůrce poezie bude stále do jisté míry připomínat jakéhosi psychopatologa, s obsedantní naléhavostí pitvajícího své nitro, bude už na základě prostudovaného učiva obdařen potřebnou znalostí problematiky i řemeslnou zručnosti. A tak sám obdarován darem Slova-informace a vlastní invencí, bude povolán k zprostředkování úchvatného vjemu, leckdy až archetypální povahy a pokud se mu podaří rozeznít svými verši správnou strunu v nitru lidském, protože shodné se vždy váže na shodné, zážitek čtenářův může vést až k oblažujícím pocitům sebedefinice a stejnorodosti, i k dokonalejšímu procítění problematiky světa, jehož jsme všichni jedinečnou součástí. Takovéto zážitky mohou mít rozměr přesahující až do roviny nadreálné.
 Snad na závěr je nutno vzdát dík autorce knihy za dobrý a potřebný čin pomoci Poezii, která stále živá prochází tisíciletími a vyslovit přání, aby byla pro nás, děti třetího tisíciletí, ještě  jasněji, procítěněji a profesionálněji formulovaná, a aby nás provázela a obdarovávala v celé své čistotě a kráse i v časech budoucích.
                                                                                                          BO.-žena



Zpět na články
 
© 2009-2019   Bo-žena - All Rights Reserved
grafická úprava RaV, Hodkovičky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one