Znám Tě… Lásko zlatobílá…
 
Už netoužím být NIKÝM
 já, žena v divné role obsazená
Chci jen vzlétat nad Planetu Žití
 křídla nad lesy i nad vodami rozevřená
 
Toužím jen tak v jasu Slunce BÝT
vznášet se a zpívat… také tančit
vlahý mořský vánek z dlaní pít
Mít Krásu v očích a nožky lančí
 
Já své štětce i pera větrům daruji
a z knížek postavím si žebřík do Nebe
Na oblaka vpíšu, že neskonale miluji
že neumím žít, Lásko zlatobílá, bez Tebe

Závažné děje, programovaně formující lidské životy...

     Někdy si až ve stáří uvědomíme, že vlastně neexistuje v našich životech náhoda a konečně pochopíme, jak důmyslně konstruované byly i životní děje, potřebné k našemu duchovnímu vývoji. Děje, vedoucí k pokročilému zrání na planetě Zemi. Vracíme-li se po ose času zpět a rozhodneme-li se pořídit dokonce o neobvyklých prožitcích a událostech poctivý a důvěryhodný zápis, můžeme s jistotou říci, že se to mnohým našim bližním bude zdát jako čtivá povídka. Vlastně ději, odehrávajícímu se v jakési neuchopitelné nadrealitě, můžeme uvěřit, až když do ni sami vstoupíme, když ji prožijeme na vlastní kůži. Pak se pro nás tento děj, zcela samozřejmě, stává realitou. Chci se o jednom zajímavém souběhu životů, kde byl zřetelně zviditelněn spirituální záměr lidského vývoje, krátce zmínit... Započal už před více než půlstoletím.
     Tehdy urostlá mladinká máma, která si nedávno přestala hrát s panenkami porodila své prvorozené dítě – dcerku. Tato byla nádherným dítětem. Zlaté kučeravé vlásky obklopovaly dokonalou tvář s obrovskýma nebesky modrýma očima a ústka byla výtvorem božského sochaře. Malíř – mladý Rafael, by si toto dítě patrně vybral za model ke svým andělům. Mladá temnovlasá máma  se kochala touto krásou, vyšlou z jejího lůna a lidé obdivovali tuto okouzlující dvojici. Máma a v její náruči dítě, co může být na tomto světě krásnějšího?
     Dívence bylo právě pět let a dosud nikdy svou mámu nezarmoutila. Ráda ji obdarovávala kyticemi lučních květů. Byla tak podivuhodně moudrá a zralá, když v této době, poplatné rannému dětství, rezolutně prohlásila, že chce být lékařkou a pomáhat lidem. Matka se ve svém honu za totalitním živobytím sice na chvíli pozastavila, do její paměti byl vložen tento vjem, ale nikterak ji až nedětský záměr dcerky neudivil. Byla sama nezralá a hnala se Bytím jako splašená. Dívka vyrůstala, byla krásná, vysoké postavy a výborně se učila. Byla obdařena skvělou pamětí. Tehdy vládl rozvinutý totalitní režim. Bylo zvykem, že dětem movitějších a hlavně věřících rodičů, narozeným v české kotlině, bylo bráněno ve vstupu na vysokoškolské studium, i když byly premianty. Přesto bylo v plánu Architekta nejvyššího, aby moudrá a podivuhodně zralá mladá žena, po mnoha svízelných peripetiích, na lékařskou fakultu vstoupila a studium dokončila. Ještě na fakultě se vdávala v krásném chrámu magického města Prahy a ustaraně doufala, že za tento počin nebude vyloučena ze studia medicíny.
     Milovala svého divokého a život plnými doušky hltajícího muže. Dala mu dvě krásné děti a prvou velkou nutnou bolestí, kterou musela na své životní cestě prožít, byl odpor otce dětí k jejímu těhotenství. Nesnášel mateřstvím deformovaná ženská těla. Bolelo to. Rodina však byla zřejmou oporou. Jednoho dne se stalo, že se manžel  bujaře silvestrovsky bavil kdesi daleko a ona se o zvráceném chování svého bonvivána dozvěděla. Byla právě v polovině svého druhého těhotenství a velmi jeho zradou trpěla. Bok po boku s matkou tiše a smutně seděly v setmělém bytě, když v této chvíli společně prožívané velké lítosti a deprese, jim oběma někdo přispěchal na pomoc. Bylo to tehdy ještě nenarozené dítě mladé lékařky. Pohnulo se poprvé v jejím těle a matka s dcerou tuto kouzelnou chvíli společně, naplno a s velkou radostí prožily. Avšak i toto dění zůstalo jaksi zasuto v depozitářích jejich pamětí. Ještě nebyl dostatečně pochopen účelný děj, který už vytvářel specifická životní tkaní, spirituální útek i osnovu, přesně korespondující s tvorbou formy, do které měla být tato zvláštní bytost odlita.
     Mladá lékařka byla vyškolena totalitní výučbou mediků a po nějaký čas jí byla zcela poplatná. Nechtěla ani slyšet o alternativních způsobech léčby lidských bytostí, o zajímavé práci s lidským podvědomím, s jejich představivostí, s léčbou pomocí hypnózy. Pracovala na zajímavém postu jedné pražské nemocnice, avšak její odměna byla minimální. Lehce nad hranicí chudoby. Tak, jak se to vysoce vzdělaným českým lékařům v Totalitě stávalo.  Mladá lékařka nepřemýšlela příliš o materiálních statcích. Vždyť její dětský sen, uložený v depozitářích paměti, byl do posledního naplněn. Směla pomáhat trpícím bližním. To bylo v Programu! V té chvíli už však začínalo další dějství v tomto zajímavém lidském životě. Setkala se se starým mužem, který o sobě říkal, že je léčitelem. Byla ještě hluboká totalita a on několika lékařům v jedné pražské nemocnici objasnil způsob i směřování své léčby. Jedinkrát. U naslouchající lékařky nastal významný zlom. Do té doby měla niterný sluch jaksi zavřen pro tento fenomén a pak, zcela náhle, věděla. Věděla, že i ona se chce vydat touto úzkou a těžko nalezitelnou stezkou. Snad při ní stáli neviditelní mistři z Kumránu, Bílí bratři... dávní essenští. Snad tato významná změna a směr dalšího směřování byly už před jejím narozením vloženy s láskyplnou pečlivostí do jejího vědomí.
     Ale ještě mnohé se muselo udát,  než vznikla bytost, směrující své úsilí k těm, kteří potřebují pomoc jaksi dualitně. A to v oblasti poplatné její výučbě na lékařské fakultě tehdejší republiky, ale též činnosti a roli náležející spirituálnímu léčiteli, pracujícímu s lidským podvědomím i psychikou. 
     Mnohé národy hovoří a píší o šamanismu. Jak vznikne takový šaman - léčitel? Praxe tvrdí, že je to mnohdy těžce psychicky onemocnělý - zraněný člověk. Takový, který se však ze svých krutých životních potíží dostane vlastními silami. Uchopením a následnou eliminací potíží, které jsou s neuvěřitelnou přesností a láskyplností nadávkovány vysokými Tvůrčími Silami, aby jeho vývoj byl uskutečněn. Pak smí tyto nově nabyté síly využít i ku prospěchu bližních. Některé národy si představují tyto síly jako stočeného zářícího „Hada“, ležícího v prvém energetickém centru bytosti, v oblasti pánve. Jak bytost vlastními probuzenými silami pokračuje ve svém spirituálním vývoji, zářící „Had“ stoupá podél páteře, po tom známém „žebříku“ a pokud pronikne už do oblastí šestého a sedmého centra energie a je v něm dostatečně upevněn, bytost smí nahlédnout i do božské nadreality. Smí své nově objevené síly úspěšně využívat.
     A tak se nutně stalo i v životě mladé mámy-lékařky. Životní události vyvrcholily ve stav, popsatelný jako těžké a duši dusící Zlo. Její biologický a nestabilní partner, jednoho letního dne, za sebou s divadelním třeskem zavřel dveře a odstoupil dobrovolně ze života i ze svých povinností manžela, milence a táty. Byl to psychikou mladé lékařky těžko unesitelný a navýsost krutý děj. Z vyššího pohledu upotřebitelný děj. Později za pochodu, při vykonávání té nejobětavější služby v oboru lékařském, zabezpečovala své osiřelé hnízdo už sama a při tom se měnila... V šamana-léčitele. Katalyzátorem tohoto vrcholně alchymistického dění byla bolest, osamělost, obavy o své hnízdo, ztráta životní půle. Partnera, který jí byl osudově dán a kterého i s jeho chybami milovala. Výučba trvala přesně tu dobu, jaká jí byla v životních mantinelech přisouzena. Studovala už při tom všem obor léčitelství s neuvěřitelnou pečlivostí. Prošla mnoha semináři léčby pacientů hypnózou, prostudovala mnohé filozofie se speciální spirituální tématikou. V prvém desetiletí třetího tisíciletí však už stála plně připravena uskutečňovat pomoc lidem tak, že výsledky této pomoci se podobaly zázrakům.
     Chodilo a chodí k ní mnoho lidí, se kterými si klasická medicína neporadí.  Přicházívají k ní ženy, které touží po oplodnění, po vlastním dítěti. Mnohdy jsou to velmi složité případy. Ženy bez vejcovodů, z nejrůznějšími poruchami hormonálními i nevědomky bojující proti spermatu budoucího otce a podivnými protilátkami i proti svému otěhotnění. Ženy těžké diabetičky i ty, které byly bez zdaru mnohonásobně uměle a neúspěšně oplodňované. Zdá se, že tato lékařka a léčitelka v jedinečném a neopakovatelném provedení, pomocí relaxačních technik a v lehkém hypnotickém stavu, dovede účinně odblokovat vše negativní z jejich podvědomí a vytvořit pevný duchovní i fyzický most, po kterém k budoucí mámě nová bytost bezpečně přejde. Dokáže eliminovat těžké stresy z eventuálních porodů, vzniklé v bůhví jakých předchozích existencích. Denně dokazuje jak velkými poplatníky jsme svému podvědomí. Tomu, co je v hlubině lidských bytostí zachyceno jako neviditelná tížící sedlina, negativně na naše životy působící. I toto však zřejmě máme prožít, procítit a vyvodit z toho patřičné závěry, vedoucí k dokončení duchovního zrání na této překrásné planetě. Vedoucí k poznání sebe sama a takto i božské podstaty našich pozemských životů. Snad při tom smějí po našem boku stát ku pomoci neviditelné i viditelné bytosti k tomu povolané.
     Ano, dnes si tato lékařka, před půlstoletím krásné zlatovlasé dítě, už nasazuje svoji třetí tvář. Tvář poplatnou důstojnému stáří a zklidněné moudrosti. Při jejím zrození tak mladinká a nezralá máma, je však stále nablízku a dlouze spolu o jejích léčebných metodách hovoří. Matka dceru prosívá, přemlouvá, aby výsledky své spirituální léčby zapsala, vždyť jsou tak neobvyklé, závratně zajímavé a důležité. Bezúspěšně! Zápis zatím není v programu. Upřednostněn je čas vynaložený pro léčebnou pomoc a štěstí bližních.
     Tato lékařka-léčitelka, ostatně jako většina zralých bytostí, schopnost pomoci  v oblasti léčitelské bere jako výsostný Dar. Ví, že s darem se nekšeftuje, a tak i ona uskutečňuje po léta tuto zásadu. Zdá se, že se o své, nelehko lidskými slovy definovatelné spirituální obdarování, doslova bojí. Má za to, že kdyby za své léčitelské úkony brala materiální odměnu, nevedlo by to k cíli, jímž je eliminace tělesných i psychických potíží lidských bytostí a nastolení potřebného stavu zdraví. Radosti a obnoveného štěstí. Proč jí to rozmlouvat? Je to snad odtajená pravda? Ostatně nikdy si pro sebe mnoho nenechávala. Nikdy netoužila po zviditelnění a slávě. Obdarovávala, zcela nezištně, jak svými schopnostmi, tak svým časem... svou obětavou láskou k bližním.
     Je snadné si představit, proč se takoví lidé inkarnují do lidského stvoření. Není neuvěřitelné, že vlastně o svém úchvatném Poslání od útlých dětských let v hlubinách duší přesně vědí, že za svým cílem důsledně a neochvějně kráčejí, a že nutností je i ten zdánlivě katastrofický děj, který katalyzuje jejich spirituální dotvoření. Děj s neuvěřitelnou pečlivostí a přesností naprogramovaný a jaksi i na míru jejich současných životů šitý. Málokdy se lze setkat se šamanem- léčitelem, který však je i moudrým, zkušeným a výkonným lékařem. V případě této ženy však i s vědeckým pracovníkem, který hledá nové cesty léčby jedné z nejrozšířenějších nemocí novověku. Tato bytost je však i láskyplnou a své děti obětavě životem vedoucí mámou, je milující dcerou, sestrou a objímající tetou mnoha maličkých příslušníků rozvětvené a dosti rozverné české rodinky. I na tomto širokém a kvetoucím poli s úsměvem a láskou pomáhá.
     Zbývá si jen přát, aby se v budoucnosti stále více a více takovýchto bytostí inkarnovalo na tento, mnohdy bolesti nemocí, slz a zármutku plný svět. Nic se přece neděje bez vyššího záměru! A tak věřme, že tento dokonale ve vesmíru vytvořený, jedinečný tvar planety Země, ten kamenný globus s ochranným zázrakem atmosféry, modře do temnot kosmu zářící, je skvěle připraven a uzpůsoben k úchvatnému vývoji nás všech. Nás, křehounkých a přitom neuvěřitelnými silami obdařených... Pozemšťanů...

 
Alena Klímová - Brejchová

Zpět na články

 


© 2009-2017   Bo-žena - All Rights Reserved
grafická úprava RaV, Hodkovičky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one