Bublinko duhová ...

... kouzelný Poutníčku… Dítě
Bublinko božskými ústy vyfouklá
z Temnoty Vesmírné líhně
Duši ti na tácek stříbrný poskládám
a to co jsem ve snění slyšela
v miskách svých dlaní ti podávám…
Bublinko duhová…Věčné Dítě…
jak nektar včela mne pij
a čti mně…


Prosba Slunovratová…

Vítám Tě Slunce, dárce života!
V prosincovém poledni mi rozepjaté paže pozlatíš
a já pak v půlnoční chvíli Zrození
uslyším zvony lásky a míru…
Ó, Bože, který jsi Světlem
i v hodině Slunovratu k lidem navráceným!
Dovol mi i v čase nadcházejícím a neznámém
milovat, utěšovat a rozdávat naději i radost
tam, kde vládne smutek a beznaděj…
Dovol ať zůstanu v prostoru Bytí tak dlouho,
dokud budou trvat bytosti cítící
a mého soucitu a pomoci potřebné,
neboť vím, že pouze dáváním
smím Tvé Světlo přijímat…

Psáno v Praze... ve čtrnáctém roce třetího tisíciletí...

       Prý, kdo nikdy nemiloval, jakoby nežil! Avšak v české kotlině se v poslední době zdá, že spíš platí nepřijatelné heslo: „ Kdo je nezviditelněn v masmédiích...  je mrtvý!“ Lze jen doufat, že v jiných krajinách této krásné planety tohle neplatí. Avšak už podivuhodný vhled jasnovidného astrologa šestnáctého století, ctihodného pana Nostradama, předpovídá v Prophéties X 72 jakéhosi „Krále Hrůzy“, který navíc oživí - resuscituje dalšího záhadného Krále, který má ve svém jméně písmena OUL.(David Ovason – Nostradamus – Přijde konec světa?!  Vyd. Knižní klub1999). Snad tento prorok už viděl v budoucnosti, na přelomu druhého a třetího tisíciletí, přesilnou moc masmédií (Krále Hrůzy) a jejich zručnou manipulaci s lidským vědomím. Resuscitaci jakéhosi podivuhodného fenoménu, který nazýváme Terorismus. Písmena OUL v takzvaném „Zeleném jazyce“ Nostradamových náznaků a zastírání, který ve svých čtyřverších používal, se snad mohou vztahovat k oleji -naftě, k lidem, kteří získávají nadvládu nad ostatními, pomocí gigantického kapitálu, nabytého obchodováním s tímto přírodním zdrojem. Jejich servilním pomocníkem není nikdo jiný, než moderní fenomén, Král Hrůzy-světová masmédia, a to v měřítku globálním.

       Je evidentní, že myšlení i duše lidí cíleně dokáží přeprogramovávat, formovat a také decimovat. Hrají si s míněním lidí jak kočka s myší. Tak, jak si jakési šedé eminence, skryté v přepychových norách, přejí. Jak to právě k získání dalších finančních zdrojů potřebují. Tato hra má však rozpoutat Strach, známé médium, kterým lze lidská stáda odjakživa ovládat. „Cukr a bič“, jak známé. Cukrem v této Velké hře je plejáda pokleslých zábavných pořadů se sexuálními náměty, mnohdy za hranicí morálky a únosnosti, voyaérské pořady typu „Velký bratr“ a „Reality show“ a v neposlední řadě suma pořadů, adorujících ještě pokleslejší a „profláknuté“ „Celebrity“, v podobě silikonem, botoxem a drogami fortifikovaných filmových hvězd a hvězdiček, navlékajících si na sebe životy těch, kteří jsou opravdu jména „Celebrita“ hodni. Heslem je čím hůře, tím zábavněji. Násilí, soutěž v obnažování, pornografie, potoky krve, výbuchy, utrpení, smrt... hrůza v přímém přenosu...
       Bojíme se a „bavíme se“ už mnoho let v modravém záření obrazovek a strach a stres, takto rafinovaně vzbuzovaný, se nám zadírá pod kůži. Nejnovější výzkumy telomér a enzymu telomerázy (elixíru nesmrtelnosti) však ukazují, jak velké nebezpečí díky dlouhodobému stresu lidskému organismu hrozí. Navíc nejrůznější katastrofické filmy, i sci-fi příběhy... v globálním měřítku dokáží pracovat s lidskou představivostí, a toto je možná nebezpečí největší! Vše, co na této planetě, díky lidskému úsilí vzniká, je dílem naší představivosti. Krásným příkladem byl Titanik. Neuplynulo tehdy mnoho let od napsání knihy o katastrofě lodi jménem Titán a s Titanikem se stalo skoro do písmene to, co bylo v lidské představivosti zformováno.
       Ale přesto máme skvělou možnost. Vypnout knoflík přijímače, nekupovat pokleslé, morálce, cudnosti a slušnosti se vysmívající plátky a periodika. Smíme radostně odmítnout vnucovanou adoraci a oslavu těch, co nepřispívají k rozvoji lidského ducha i lidské spirituality a pokusit se přiblížit k těm, kteří si nepotřebují navlékat životy jiných... k těm, kterým stačí život jediný, ten vlastní, směřující k tvoření výsostných a nenahraditelných hodnot ve vědě i v umění.  Hodnot, nutných k ochraně zdraví a životů nás, bližních a k proklestění cesty lidstvu k lepší budoucnosti.
       Nepotřebujeme k nalezení těch kvalitních bytostí ani Hadronový urychlovač LHC z Cernu. Tito lidé nejsou žádným Higsovým bosomem, jsou zde, mezi námi a mnohdy se nám zdají tak plaší, skromní, šedě bezvýznamní, protože většinou financemi, zlatem a démanty neoplývají. Nechlubí se, nezdobí barevným peřím pochybné slávy, a tak jsou povětšině i masmediálně nezviditelnění. Málokdy je v českých médiích lze vidět na obrazovce, a když... tak v čase, kdy je diváků poskrovnu. Jedná se o lidem shůry seslané vědce, kněze, lékaře, básníky, malíře, sochaře, filozofy a jiné „šlechtice ducha“. Ano, šlechtictví ducha není imaginární pojem. Patří mezi ně samozřejmě i ti „opravdoví herci a sportovci“ kteří pro slávu národa doslova potí krev, ale ti jsou většinou v masmédiích adorováni bez problémů. Skoro se zdá, že zábava a exaltované uctívání těchto zviditelněných božstev... jakási sporovcománie a hercománie je vrcholným číslem toho „cukru“, který je lidským stádům šedými eminencemi předkládán. Tito výše jmenovaní vzácní jedinci dokáží při svém poslání většinou žít v jakési pracovité a tvůrčí řeholi a vyvoleni Velkým Architektem našich životů, tvoří nepomíjející hodnoty. Jsou povoláni k Velké službě a ve svých nitrech to vědí. Jsou „Slávy hodni“ a o běžnou a pomíjející „Slávu - polní trávu...“ jim nejde.
       Přesto se my, dříve narození, ustaraně ptáváme, co masmediální masáž, kterou nám „Král Hrůzy“ předkládá v duši ubíjející míře, udělá s dušičkami našich dětí. S naší mladou nadějí a budoucností? Jak si oni - nepopsaní a nezjizvení, poradí s obludným násilím všeho myslitelného druhu? S necudnostmi do nebe volajícími, s předváděním zkorumpovanosti, bezohlednosti a sprosťáctví těch, kteří nám mají být příkladem? Vždyť například hrůzná urážka - označení politika jiným politikem za lháře, přímo před tváří národa, je jaksi normální. Obviněný  nehodí rukavici do tváře, nepozve bezectného urážitele na souboj, nepropíchne ho kdesi v lese, za přihlížení sekundanta, rapírem. A společnost to vnímá.
        Tážeme se: „Může se toto vše obludně zlé stát normou chování pro naši mládež? Je nutné vpouštět do krásných a posvátných míst našich historických měst alegorické vozy, na nichž je předváděn sex obnažených homosexuálů v živém přenosu? Je rozumné jít za hranice voyaerství, kdy se na obrazovce televizí exhibují mamonu chtiví nezralci a jsou šmírováni stejnými i při vykonávání intimních potřeb? Co by této amoralitě asi řekli naši dávní slavní předkové, naši  cudnost, právo a čest vyznávající prarodičové? Co toto vše temné lidským stádům dá... dává?“
       Přesto vše je i toto dění zřejmě v jakémsi rozumem neuchopitelném plánu, v jeho zadání: „Nic se neděje bez božského plánu“. Bez Vyšší vůle přece ani vlas s hlavy nespadne a Zákon zpětného odrazu neomylně funguje a působí!
       Když už jsme u těch přísloví... Kdosi kdysi prohlásil, že „všechno velké roste na hnoji“. Pokud toto vše obludné, násilné a kvasící dění, mnohdy předváděné v přímém přenosu, je jen jakýmsi preventivním očkováním, bránícím onemocnění a zakrnění ducha lidských bytostí ve ztížených životních podmínkách, které nás možná neminou, pokud imunizují i tu částečku božství v nás, pak je to nutno přijmout. Vytěžit z toho vše co lze, pro složení velkých životních examenů, které lidstvo čekají. Ve strázních se prý nejlépe lidským duchům vyzrává. Možná si máme my i naši potomci s jasností uvědomit, kudy cesta nepovede. A snad se jednou i ten masmediální „Král Hrůzy“ promění, využije svoji přízračnou moc a bude k nám  směrovat jen emise krásy, lidské ušlechtilé lásky, soucitu plné obětavosti, cudnosti a všech lidských ctností, projevujících se v zdravé duchovní filozofii, spiritualitě, tvorbě i vědění. Snad nám konečně předvede i životy těch, kteří jsou opravdovou elitou a chloubou národů. Elity, jejichž životy jsou hodny obdivu, oslavování i následování.
       Na závěr snad jen malé tři příklady o nichž lze při této příležitosti psát jako o „elitách“ národa. Takoví příkladní a nikterak neoslavovaní jedinci jsou, podle lidského usuzování, lékaři z diabetologického oddělení v pražském IKEMu. Je to místo lidstvu pomáhající vědy i intenzivního léčení těch nejsložitějších zdravotních problémů. Skupina téměř dokonale masmediálně nezviditelněných odborníků a velkých osobností s neodpovídajícími odměnami za své snažení... pomáhá ku zdraví a přežití velmi nemocným pacientům po transplantacích slinivek a ledvin. Jedna z těch osobností, kromě své vědecké práce i práce u lůžek pacientů, proslula i velkými úspěchy na poli léčebné hypnózy, kde pracuje zcela bez odměny. Je to vše na celou více než zajímavou knihu a některé počiny zabíhají už i do oblastí nadreality. A při tom o tomto všem ví jen skupina těch nejpotřebnějších a jaksi se dá říci i zasvěcených. Dalším oblažujícím příkladem je současný významný syn českého národa, kněz, spisovatel, moderní myslitel a filozof, profesor Tomáš Halík ( nar.1948). Jeho knihy budou jistě po mnoho staletí příkladným duchovním přínosem i ve smyslu globálním. Je jisté, že jako ve všech národech světa, tak i v české kotlině, se zrodilo mnoho významných, obětavě pracujících a tvořících lidí. Nelze je ani z části vyjmenovat. O ty nejskrytější, jako jsou dobří básníci či například členové a mistři vysoké duchovní hierarchie, například Starého Mystického Řádu Růže a Kříže... A.M.O.R.C., „Král Hrůzy“... masmédia... zájem nemá vůbec žádný. Snad to tak má být. Snad tito lidé mají pracovat na duchovní obrodě a sjednocení všech bytostí tohoto nádherného světa nikým a ničím nerušeni. Nesledováni oky kamer a fotoaparátů... jen v tolik potřebné tiché kontemplaci a soustředění...
       Co zbývá nám, ostatním obyvatelům této planety? Odmítnout jakékoli manipulace s lidským vědomím. Použít svou vlastní vůli, rozum, intuici i představivost a počít ze všech sil tvořivě pracovat na urychlení vývoje lidstva k široké hierarchii moudrých a duchovně zralých jedinců, kteří si v bratrské lásce, důvěře a zoceleni... podají ruce k plodné spolupráci!
 

                                                                                            Alena Klímová-Brejchová



 

Zpět na články

 



 

© 2009-2016   Bo-žena - All Rights Reserved
grafická úprava RaV, Hodkovičky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one