Znám Tě… Lásko zlatobílá…
 
Už netoužím být NIKÝM
 já, žena v divné role obsazená
Chci jen vzlétat nad Planetu Žití
 křídla nad lesy i nad vodami rozevřená
 
Toužím jen tak v jasu Slunce BÝT
vznášet se a zpívat… také tančit
vlahý mořský vánek z dlaní pít
Mít Krásu v očích a nožky lančí
 
Já své štětce i pera větrům daruji
a z knížek postavím si žebřík do Nebe
Na oblaka vpíšu, že neskonale miluji
že neumím žít, Lásko zlatobílá, bez Tebe

Úvod

   
Vanoce.jpg
  
 

Požehnané Vánoce
a úspěšný rok 2018,

naplněný poezií Bytí,
přeje všem

 Alena Klímová – Brejchová
 BO.- žena

Vanoce2.jpg

Alchymie Velké Matky… (prosincová noc)
 

Snad sama Láska v tu noc sestoupila
ze svatyní Kosmu lehkou chůzí houpavou
aby krásná jako mladá žena políbila
zástupy co poklekly jí v úctě u nohou

Ta Krasavice nesla Dítě lidstvu jako Dar
a kryla ho vlastní září i vlasů záplavou
Jen ono smělo zvrátit zánik, žal a zmar
Světlem Naděje a Víry, co bude Nápravou

V té velebné noci Matka k dětem sestoupila
aby Věčné dítě do kolébky Země znovu položila
aby vzdala se ho v nejvyšší své oběti…
A lidé slavili ten zázrak  tony mnohohlasé písně
pláč byl štěstím, v katedrále nebylo už tísně…
Pak modlitbou byl Polibek a Mírem objetí

 

 

Další básně naleznete v Aktualitách 2017.

 
 
© 2009-2017   Bo-žena - All Rights Reserved
grafická úprava RaV, Hodkovičky
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one